Ale co jiného mám dělat?
Prostě jdu!
Popošla jsem za ním, v ruce jsem měla batoh, ale já sotva mohla chodit.
„Ukaž Lucinko vezmu ti to" pobídl mě
„Oh děkuju" podala jsem mu ten batoh.
Pořád jsem byla úplně v prdeli z toho že jsem se před ním pozvracela, ale i z toho že je to prostě SOFIAN.
„Babe jsi v pohodě, si úplně bílá" tázal se Sofi.
„Opravdu jsem, jen je mi fakt špatně" opřela jsem se o Sofiho protože jsem málem spadla.
„Opatrněě" šlo vidět že se fakt zajímá.
Po chvíli jsem zase trochu popošla, ale nemohla jsem skoro ani mluvit, opravdu mi bylo zle.
„Už tam skoro jsme" ozval se Sofi, po tom co jsme šli asi 15 minut.
„Dobře" pokusila jsem se na něj usmát.
Došli jsme až k hotelu kde byl Sofi ubytovaný, konečně. Výtahem jsme vyjeli do druhého patra, Sofi mě celou dobu podpíral, já jen cítila jeho vůni, která z něj sála.
„Doufám že Petr už spí" řekl Sofi.
„Nebudu tady otravovat?" naléhavě jsem se ho zeptala.
„Opravdu nebudeš, pojď opatrně" pobídl mě.
Sofi odemkl byt, vstoupila jsem dovnitř, Sofian šel hned za mnou. Můj batoh položil do předsíně.
Já ho jen sledovala, nemohla jsem se moc hýbat, připadalo mi, že nohy i ruce mi přestaly fungovat.
„Máš v tom batohu něco na spaní?" zeptal se potichu aby nevzbudil Petra.
„Asi ne" odpověděla jsem.
„Pojď ke mně do pokoje, něco ti půjčím, mám toho tady dost" nabídl mi Sofi a já jen kývla.
Pomalu jsem šla, ale nohy se mnou nechtěly spolupracovat. Sofian šel do pokoje, já hned za ním, ale opravdu pomalu.
Když jsem tam došla Sofi se hrabal v jeho tašce a vytáhl mikinu.
„Tohle bude stačit?" zeptal se mě a ukázal na mikinu, kterou právě vytáhl z tašky.
„Jo děkuju" poděkovala jsem, sedla si na jeho postel a začala se svlékat.
„Tak se převleč, já si ustelu na gauči" řekl Sofi když vstával ze země a pohladil mě po stehnu.
Já ale neměla sílu ani na to si sundat kalhoty, jen jsem tam tak seděla a koukala na něj se skleněnýma očima.
„Pomůžeš mi..?"...
~Ahoj, chtěla jsem vás jenom upozornit že v tomto příběhu se budou objevovat poněkud nepříjemná témata, neberte si z nich příklad, drogy nejsou řešení. Doufám že i přesto se vám příběh bude líbit. ❤️~
